Tale of Fenrir

7. prosince 2014 v 23:48 | Starsy |  Euraton - legendy
Minipříběh na téma severské mytologie. Vlastně je to takový příběh na dobrou noc.

Tale of Fenrir


"Severské legendy vypráví příběh o podvedeném vlčím bohu, Fenrirovi. Nejstarším synu boha války, Lokiho. Odynovi bylo prorokováno, že mu Lokiho děti přinesou zkázu, a tak nechal Hel uvěznit do podsvětí, obrovského hada Jörmungandra poslal do mořských hlubin a Fenrira dal bohu Tyrovi na převychování, neboť Tyr byl jediný, kdo se vlka nebál krmit. Jenže bohové se rychle rostoucího zvířete báli a tak se ho rozhodli spoutat. Dvakrát se spoutáním souhlasil a dvakrát se Fenrirovi podařilo uniknout. Jenže poté Odyn nechal u trpaslíků zhotovit řetěz zvaný Gleipnir, který vypadal sice jen jako obyčejná stužka, ale byl tvořen z šesti zázračných přísad - zvuku kočičí chůze, ženského vousu, kořenu hory, medvědího citu, rybího dechu a ptačí sliny…"
"Počkej! Jak můžeš udělat řetěz ze zvuku?" nechápala malá Neliel.
"Je to jen legenda, příběh, Nel. A v příbězích je možné vše." Usmál se trpělivě Phobos.
"A co bylo dál? Povedlo se jim Fenrira spoutat?" naléhala Starsy. Šaman se jen pousmál a pokračoval tedy ve vyprávění:
"Fenrir však vycítil léčku a tak trval na tom, že když se i tentokrát bude souhlasit se spoutáním, musí mu jeden bůh strčit ruku do tlamy a být tak zárukou toho, že i když Fenrir nebude schopen řetěz přetrhnout, bude propuštěn. A jediný bůh, který dokázal toto riziko přijmout, byl Tyr. Jenže Fenrir nebyl schopná Gleipnir přervat a když ho bohové odmítli osvobodit, ukousl Tyrovi ruku v zápěstí. Když bohové viděli, že je vlk zcela spoután, připevnili ke Gleipniru ještě jeden řetěz, Geljga, který protáhli kamenem ukotveným hluboko v zemi. Jelikož se je ale Fenrir snažil pokousat, potrestat je tak za jejich zradu, zapíchli mu proto do tlamy meč, špičkou vzhůru, aby tlamu nemohl ani zavřít."
"Au! To je krutý!" postěžovala si Neliel.
"Jo, to jo! Lidi sou tak zlý!" souhlasila Starsy.
"Ano, bylo to od nich podlé, a možná kdyby Fenrira nechali být, nic špatného by se nestalo." Přikývl s úsměvem šaman. "Ale chcete vědět, jak to bylo dál?"
"Jo! Jasně že jo!" odpověděly obě malé vlkodlačky jednohlasně.
"Podle legend mu pak z tlamy začalo vytékat spoustu slin, které vytvořily řeku Ván."
"Fuj, to je nechutný!" skočila mu znovu do řeči Nel, ale když na ní Starsy zavrčela, omluvně se na šamana podívala a už byla zticha. Phobos tedy pokračoval.
"Takto spoután má zůstat až do dne, kdy nastane Ragnarok, soudný den. To už bude Fenrir tak velký, že jeho horní čelist se bude dotýkat nebes, zatímco spodní země. Tehdy se osvobodí z řetězů a nakonec spolkne i samotného Odyna. Odynův syn, Vidar, svého otce ale údajně pomstí tím, že Fenrirovi buď to probodne srdce, nebo rozerve čelist, v tomto se už báje rozcházejí." Odmlčí se na chvíli šaman.
"Jak mu může rozervat čelist, když jí má tak velkou?" zajímalo Nel.
"Já si spíš myslim, že mu probodli srdce." Nakloní Starsy hlavu trochu ke straně.
"Ale počkej, vždyť Fenrir přece žije a vede smečku Hunters!" poleká se Neliel.
Phobos se pobaveně usměje. "Ne, kdepak. Vůdce Hunterské smečky není skutečný Fenrir, jen se podle severského boha jmenuje." Ubezpečil ji.
"Ale proč by někdo pojmenovával svý dítě podle vlka, který zničí svět?" zamračila se Nel.
"Oni ho tak nepojmenovali. Kdysi se jmenoval Kenai. A pak ho znali jako Bestii z Gevanduanu. Až když se stal vůdcem, si začal říkat Fenrir." Vysvětlil jí Phobos.
"Aha, takže on zná taky tuhle legendu?" zajímala se Starsy.
"Ano, zřejmě ano. Spousta tvorů jí zná, od lidí, démonů a vlkodlaků až po upíry." Přikývl šaman.
"A skutečně nastane Ragnarok?" bála se Nel.
"Ne, kdepak. Fenrir neexistuje, a i kdyby, ne v naší dimenzi." Upokojil ji modrý šaman. Neliel se viditelně ulevilo.
"Aha, takže Fenrir si myslí, že on je Fenrir a že svrhne bohy?" přemýšlela nahlas Starsy. Phobos se jen pobaveně usmál.
"Ne, myslím si, že nechce svrhnout bohy, ale nové jméno, podle mocného vlčího boha, mu zřejmě připadalo mnohem vhodnější pro vůdce smečky a možná že mu pomáhá i lépe zapomenout na minulost." Vysvětlil šaman.
"Aha." Přikývla zamyšleně Starsy.
"Severské legendy také vypráví, že Fenrir měl dva syny. Hatiho a Skölla. Hati má být vlk, který pronásleduje měsíc a v závislosti na to dochází k zatmění měsíce. Nicméně ho nedohoní a nespolkne, dokud nenastane Ragnarok. Sköll zase pronásleduje Slunce, proto dochází k zatmění, když se k němu příliš přiblíží, alespoň podle starých seveřanů. Ale ani on nezhltne Slunce až do Soudného dne."
"Počkej, ale když byl spoutanej, jak může mít dva syny?" nechápala Neliel.
"Kdo ví. Legendy nikdy nikdo tolik nepromýšlel. Možná se narodili ještě před jeho uvězněním, pak je tu ale otázka, proč se bohové nezbavili i jich, leda že by o nic nevěděli… Zkrátka jsou to legendy a ty nemusejí dávat úplně smysl." Naklonil modrý šaman hlavu trochu ke straně.
"A co se s nima stalo? S Hatim a Sköllem?" zajímala se Starsy.
"To nevím, legendy o nich dost mlží. Ale nejspíš skončili podobně, jako jejich otec." Phobos se posadil a ve dveřích se objevila Wiky, Starsyina matka a vůdkyně smečky.
"Nell, Star, už je čas jít spát." Usmála se vřele Wiktory a na pozdrav kývla na šamana, který jí pozdrav oplatil.
"Ne, mami, ještě ne!" žadonila Starsy a Nell své kamarádce přitakávala.
"Už je moc hodin." Vysvětlovala Wiky.
"Ale tak ještě jednu pohádku!" naléhala Starsy.
"Jo, Phobos nám poví ještě jednu a pak už vážně půjdeme!" přisadila si Neliel.
Wiky se po Phobosovi tázavě podívala. "Tak ale jen něco krátkého." Souhlasila nakonec Wiktory.
"No dobrá, ale není to přímo příběh… Podle legend měl Odyn hned několik zvířat. Osminohého koně Slepnira, nejrychlejšího a nejvěrnějšího koně. Pak měl mít dva vlky, Gariho a Frekiho, o těch se ale severská mytologie příliš nezmiňuje. A jeho posledními zvířaty byli dva krkavci, Hugin, v překladu Myšlenka, a Munin, v překladu Paměť. Ti mu nosili zprávy a pro seveřany byly proto tato zvířata důležitá, zatímco křesťani vlky brali jako sluhy ďábla a krkavce jako symboly smrti. Ale konec konců, křesťani měli vesměs… hloupé názory na věci, dle mého." Phobos se na chvíli odmlčel.
"Každopádně černí krkavci prý nejsou problém, ale bílí ano. Černí jsou neškodní, ale podle mnoha příběhů jsou bílí předzvěstí smrti." Usmál se šaman a na rameni mu přistál sněhově bílý pták s krvavě rudýma očima. Krkavec.
Nell i Starsy se zděšeně nadechly a o pár kroků couvly. Phobos se pobaveně zasmál.
"Jsou to ale jen legendy, mýty, pohádky… Žádné zvíře není symbol smrti, ne skutečný. A Syneri, můj bílý krkavec, rozhodně není žádným strůjcem neštěstí." Pohladil bílého ptáka po břiše.
"Ale to nebyl příběh!" mračila se Neliel.
"Ne, ale žádný krátký neznám." Pousmál se šaman.
"Dobře. Tak jdeme. Díky, žes je pohlídal." Kývla Wiky na Phobose.
"Rádo se stalo."

fenrir
Autor: aogachou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama