Once again

19. listopadu 2014 v 22:58 | Starsy |  Euraton - lifestories
Krátký článek k tématu týdne, ještě jednou. Trochu smutné, ale pokud o to budete stát, můžu napsat i obdobně krátké pokračování.
Příběh je vytržený z kontextu jiné povídky, proto je tak krátký, nechci příliš spoilovat kdybych se to náhodou rozhodla zvěřejnit. :)

Once again

Ještě jednou. Jenom jedinkrát. Naposledy…
Myslel jsem, že veškeré mé naděje na další lásku jsou zcela ztraceny. Ale po více než sto letech se ukázalo, že bohové se mnou tento můj názor nesdílí.
Myslel jsem si, že po všech těch hrůzách, co jsem způsobil, poté, co jsem mojí drahou, křehkou a po všech stranách dokonalou Anete ztratil, neochránil, si už nic hezkého nezasloužím, včetně milé smečky, co mě přijala za svého, ačkoli vědí, co jsem. Nebo alespoň co jsem byl.
Ale osud se mi rozhodl hodit do cesty ji.
Byla jí tak podobná, byla jako reinkarnovaná Anete. S jedním jediným rozdílem - Anete byla vlkodlak, jako já, ale ona ne. Ona byla zástupcem opačné, po tisíce let znepřátelené rasy. Ona byla upírka.
Nikdy jsem se mezirodových ani mezirasových válek neúčastnil, pokud to nebylo nutné, a nemíním to měnit ani teď. Obě strany mají ruce zašpiněné krví nevinných, všichni jsme zabijáci, a proto konkurenty nesneseme.
Jenomže já jsem šaman, mám trochu jiný pohled na svět. Je mi jedno, zdali jednám se zástupcem vlastního, či zcela odlišného druhu. Jsou to jen názvy, všichni jsme ale uvnitř příšery, alespoň podle lidí. Já to vidím tak, že v každém je něco dobrého i zlého, neexistuje rasa, která má větší předpoklad pro násilí, alespoň z těch, co se vzájemně nesnesou.
Zavrčel jsem a cítil jsem, jak mi z tlamy vytekl další pramínek krve. Cedrik byl jako vlk o dost větší, než já, tudíž i fyzicky silnější. Není divu, že mě srazil na zem tak rychle, ale podruhé už mu to nemíním usnadnit.
On je napůl lugaru, napůl garou. Já jsem šaman. Míním tedy také použít vše, co mám, i kdyby to měla být poslední věc, co v životě udělám! Tentokrát už nezklamu!
"Ne, prosím!" slyšel jsem její vyděšený hlas, když se nad ní obrovský vlk skláněl a vrčel jí do ucha. Kříženec dvou vlkodlačích druhů ale jako by neslyšel. Ne, on slyšel, jen se mu vždy líbilo cizím ubližovat, mučit je…
"PROSÍM!!"
A to bylo to, co mě donutilo se ještě jednou zvednout. Ještě jednou sebrat své síly, ale tentokrát jsem musel použít i magii, jinak bych ji nezachránil!
Znovu jsem zavrčel, tentokrát to ale bylo varování. Jasná výhružka, ať ji nechá být. Použil jsem magii, abych zhojil již utrpěné rány a byl schopný znovu vstát a bojovat.
Cedrik ale výhružku nijak vážně nebral, dokud si nevšiml, že znovu stojím na nohou a typické šamanské zbarvení nebezpečně září. V tu chvíli se přestal věnovat mladé upírce a udělal pár kroků směrem ke mně.
A pak se na sebe vrhneme.
Zuřivě se rveme na kusy, neváhám použít blesky nebo animuse, abych ho zranil, on sám má díky garouské krvi mnohem rychlejší regeneraci, než by se mi líbilo.
Krev se na zem snáší v množství kapek, jako rudý déšť, chlupy létají vzduchem, jako sněhové vločky, ale do nevinnosti přirovnávaných jevů mají velmi daleko.
Ještě jednou jsem uvolnil pečeť, držící většinu mé magie zamčenou uvnitř, a rozpoutal skutečnou sílu, která se ve mně po desetiletí hromadila…
Přízrak modrého gryfa hlasitě zavřískl a vrhl se mi na pomoc, jako pokaždé…
Podařilo se to! Sice jsem vyplýtval téměř veškerou svou magii a ztratil spoustu krve, ale dokázal jsem to! Zachránil jsem ji…
Cedrik se polomrtvý belhal pryč, ale nezapomněl dodat, že s námi ještě neskončil, že jí bude mučit a já se na to budu muset dívat, a až pak zabije mě. Kdyby tak věděl, že to se nestane.
Moc síly mi už nezbylo, prokletým duším to brzy dojde a budou to oni, kdo ukončí můj život. Nebyl bych první šaman, kterého zabily animuse, co ho celý život doprovázely.
Ležím v kaluži vlastní krve a před sebou vidím obraz Anete. Čeká na mě, ve Světě Mrtvých…
Pousměji se, ale její obraz se náhle změní, na tvář té upírky, co jsem zachránil. Užij si život, jsi ještě mladá, ještě spoustu toho nevíš…
Pomalu zavírám oči a jen matně slyším hlas, který na mě volá.
Pak už následuje jen tma.

Obrázek je můj a je to hlavní postava ve vlčí podobě.
A byl speciálně kreslený k této části povídky. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama